Objem.
Při stavbě bedny je asi nejdůležitější její vnitřní objem. Jinak řečeno, objem ozvučnice. Tento prostor slouží pro basový reproduktor, který vyzařuje zvuk také zadní stranou. Tento objem je také potřebný při výpočtech basreflexových vývodů. Existují vzorce pro výpočet tohoto objemu(Nenalezl jsem žádný věrohodný). Ale každý solidní výrobce uvádí v parametrech reproduktoru tzv. "ekvivalentní objem reproduktoru - Vas " Toto číslo udává objem boxu v litrech který je vhodný pro daný reproduktor. Má to jeden háček. Tento objem je až moc velký. Proto se v praxi používají objemy menší. Ale raději ne míň než 50% ekvivalentního objemu. Ovšem čím větší objem tím lepší zvuk.

Tvar.
Na tvaru, až na jeden detail, nezáleží. Můžete využít veškerou fantazii co máte. Při dodržení zásad v této kapitole, můžete postavit libovolný hybrid, aniž by jste zhoršily výslednou kvalitu zvuku. Možná ji i zlepšíte. Jde tu o ten detail a tím jsou stojaté vlnění, které vzniká mezi dvěma rovnoběžnými stěnami. Nejlepší jsou asi jehlanové bedny. Pokud se vám nelibý (mě taky ne), nebo si netroufnete tento tvar postavit, postavte klidně bednu s rovnoběžnými stěnami. Pak si rozhodně přečtěte kapitolu o tlumení.

Umístění repráku.
Vhledem ke vzniku stojatého vlnění je vhodné umístit basáky nějak excentricky, ale jak Vám neporadím. Já jsem tento problém ani neřešil. Basreflex je vhodné umístit tak, aby v blízkosti (10-20cm) jeho otvoru nebyl tlumící materiál. V této oblasti totiž vzniká žádoucí pohyb vzduchu pro basreflex. Jinak je úplně jedno do které části bedny uděláte díry a pak do nich připevníte repráky, nebo basreflexové vývody.

Těsnost.
Je důležité, aby bedna byla co nejvíce utěsněná. Nejlépe vzduchotěsná. Samozřejmě až na basreflexové vývody. Já doporučuji,na spoje, použít nějaký druh silikonu